.



Láska , zbabělost či rozum?

17. listopadu 2008 v 17:32 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Nevím, proč mi dnes celý den leží v hlavě vzpomínka na spolupracovnici, dá se říci i přítelkyni, byť byla o 12 let starší. Dnes se mi to nezdá moc, ale v době, kdy mi bylo 28, 29 let to rozdíl pro mě byl. Brala jsem Toničku, jako zkušenou ženu, která to v manželství nemá moc lehké. V práci to věděli skoro všichni, ale nemluvilo se o tom, měli jsme ji rádi. Materiálová účetní, chytrá a pohledná žena, která si vzala vdovce Josefa, s jedním synem, asi o 6 let staršího.



Nebyl zvláště hezký, ale takový ten typ galantního drobnějšího blonďáka, který to se ženami umí. Nebyl k ní hrubý a pokud jsme se někdy bavily a narazily jsme na jeho občasné avantýry, Tonička jej omlouvala tím, že jako vedoucímu pracovníku se mu děvčata vnucují.

Byla s jeho nevěrami asi smířená, protože mu ,,nedala" další dítě. To mu však chtěla dát jeho svobodná milenka Eva, která byla do něho zblázněná a myslela, že se kvůli ní rozvede.
Přestože otěhotněla, Josef chtěl ze vztahu vycouvat.


Tonička se to dověděla a opět dělala ,,slepou, hluchou", prostě se o tom nehodlala bavit a nechala to na Josefovi. Ten zřejmě trochu přemýšlel - měl se vyjádřit, že tak hodnou, pořádnou a hlavně tolerantní ženu již nenajde- Evě to zřejmě řekl trochu jinak a ona to řešila demostrativním pokusem o sebevraždu.

Samozřejmě ji zachránili, byla nějaký čas,,pod odborným dohledem" , změnila zaměstnání. Stalo se však co nechtěla : dítě potratila a tím vše ztratila, co ji k Josefovi alespoň zdánlivě poutalo.

Uběhl nějaký čas, Eva byla stále svobodná. Tonička však měla nádor na mozku a nevěděla o tom. Bylo nám v práci divné, že má dost často migrénu, ale zřejmě nebyla na důkladnějším vyšetření a tak trpěla.
Jednou na chodníku spadla a již se neprobrala. Možná to pro ni bylo vysvobození, nádor byl prý dost velký a neoperovatelný.

Tak se z Josefa stal vdovec. Syn byl již velký, on byl volný, Eva stále svobodná a pořád by ho chtěla. Dělala si naděje, ale co se nestalo: Josef si našel vdovu s dětmi, sice odrostlejšími, ale
staral se o ně a po letech si dokonce tu ženu vzal.

Mezitím se Eva seznámila na dovolené v Německu s mužem o dost mladším, vdala se, odjela do Německa a domů jezdila jen občas na dovolenou. Jak nám sama vyprávěla, bydlela s mužem v domě s jeho rodiči a neměla to vůbec lehké. Začala se učit německy až tam, nemohla jít tedy dělat a ani muž nechtěl, aby byla zaměstnaná, měl peněz dost.

Eva, která si dosud dělala vlastně co chtěla, byla jen domácí putičkou bez rozhodování. Časem se to prý srovnalo, ale jako osudovou náhodou zemřela poměrně mladá na rakovinu. Bezdětná.

Tak si kolikrát říkám, co ty ženy u mužů jako Josef drží. Ztratí svoji hrdost, jsou tak ,, zamilované" nebo svůj život berou jako jedinou možnost? Možná podvědomě cítí, že by jinde byly stejně citově závislé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 N.D. N.D. | Web | 17. listopadu 2008 v 18:19 | Reagovat

Nemám takovou povahu jako ženy, o kterých je řeč, proto to těžko chápu. Možná jsou rozumné, ale myslím si, že si sebe moc necení.... (tedy byly a necenily).

2 rucuk rucuk | E-mail | 19. listopadu 2008 v 16:34 | Reagovat

Tonička byla celkem sebevědomá žena, snad jen to ji sráželo, že nedala muži dítě. Kolik žen je nedá a nejsou přece kvůli tomu méněcenné. Jsou zase spolehlivé v práci co se týče času, nemocnosti dětí a pod. Znám několik bezdětných párů a vydržely spolu celý život. Navíc děti odejdou a nejsou vždy blízko  a lidi spolu zůstávají- tedy-  až na výjimky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx