.



Jedna bílá macecha.

1. října 2008 v 21:01 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Marienka přijela do našeho města ze Slovenska za svým mužem, který tu byl před 3 roky na vojně. Byli spolu již pět let a neměli dosud děti. Byla to zřejmě její chyba, protože Jožo si našel milenku a ta byla v jiném stavu. Museli se rozvést a Jožo odešel z města i s novou ženou a dítětem.


Marika začala dělat v místním závodě, nejprve ve skladě, jako pomocná skladnice, později přešla do kantýny. Byla šikovná, poctivá. Jen v soukrommém životě to nebylo tak dobré jako v práci. Měla sice kamarádku, ke které chodila na návštěvu, ale zájem by byli měli o ni jen převážně ženatí chlapi, které ona nechtěla, protože měla na paměti svoji rodinnou tragedii.

František byl mistr na dílně. Měl ženu a dvě menší děti. Stalo se však, že žena onemocněla rakovinou a poměrně brzy zemřela. František byl slušný muž, nechtěl se nijak brzy ženit, ale práce, domácnost a 2 děti na něho byly moc.
Marika Františka znala z jeho nákupů v kantýně, párkrát se spolu bavili, byli si navzájem příjemní.
Není třeba říkat, že Marice, která zřejmě nemohla mít své děti, se mladý vdovec se dvěma dětmi zamlouval. Byl hodný, spíše uzavřená povaha. Marika byla blondýnka, trochu pihovatá, střední postavy, moc krásy neměla, ale příjemné vystupování, dobrosrdečná povaha Františka zaujaly. Když se seznámila i s dětmi a byla jim docela sympatická, přivedl ji domů.

Byla svatba, stěhovali se do většího bytu a žili spokojeně. Marika se stala macechou, ale ne tou, která by chtěla muže pro sebe a děti by jí vadily. Naopak, na co neměl čas tatínek, zastala sama. Chodila do školy na sdružení rodičů, zajímala se o obě děti - chlapce i děvče, nakonec jí říkaly maminko a ona na to byla opravdu hrdá.
Když na ni tak jednou zavolal chlapec před kamarádkou, byla úplně naměkko. Vychovala je a když nakonec byli samostatní a otec zemřel na infarkt, chodili oba i s rodinami dál k ní na návštěvu a jejich děti jí říkaly babičko.

I tak může prožít život žena, která věnuje svou lásku dětem milovaného muže. Podle jedné postavy v knize Rok na vsi od bří Mrštíků jsme jí říkali Bílá macecha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | Web | 2. října 2008 v 11:56 | Reagovat

Máte hezký blog!!! Já v práci jsem jako když jste v prdeli:D Jsem na pár minutek u šéfa na internetu:):/ už jde čáu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx