Dětský úsměv.

18. září 2008 v 20:20 | Ruža z Moravy |  Různé ze života
Každý člověk, který se umí v pravý čas na druhého usmát, upřímně a mile je mi sympatický. Neznám ale hezčí a upřímnější úsměv, než je neuvědomnělý asi, ale první úsměv dítěte.



Jedna mladá maminka musela malému synovi dát umělou stravu t. j. sunar, protože na jeden den odjížděla do školy a ten malý pak již moc od ní nechtěl prý pít. Dobře prospíval, rostl, ale jak známo Sunar dost ,,staví", tak občas musela masírovat bříško. Sice neměla pokakané plínky, protože vždy ráno jen zdvihla synovi nožičky a on to udělal na podložený papír.

Došlo to tak daleko, že nebyl na velké 3 dny. Koupila švestkovou Pribinku -takový džus, zředila ji převařenou vodou. Vypil celou láhev, jako by ze zoufalství. U 3 měsíčního dítěte nic výjimečného. Pak prý čekali, co to udělá. Jo, za pár hodin se ozvalo velké prrrcc, následoval široký úsměv dítěte, jak se mu ulevilo. A vůbec mu nevadilo, že měl třídenní nadílku až za krkem. Snad proto, že to bylo teplé. Je to strašně zajímavé, jak je pro rodiče takové dětské hovínko důležité. Rodiče se smáli šťastně také.

narodil se
Mám jiný příklad z vl. zkušenosti: nejkrásnější úsměv jsem zažila poprvé právě v nemocnici, kde jsem se synem byla, když byl malinký 2 měsíce, přišla jsem ráno za ním ho nakojit, promluvila na něj a on se tak krásně usmál, jako by věděl, že tam má mámu. Po každém kojení, zvl. v noci, jsem na ten jeho spokojený úsměv čekala, byly to nejkrásnější chvilky, na které nezapomenu - tedy dokud mě nenavštíví ten nemilý Němec....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 N.D. N.D. | E-mail | Web | 18. září 2008 v 21:05 | Reagovat

Ráda Vás čtu, to je moc hezký námět. Jenom škoda, že to tak rychle uteče.

2 llukynek llukynek | E-mail | Web | 18. září 2008 v 22:15 | Reagovat

Úsměv je fajn. Když se na nás někdo směje a my se smějeme. :o) Děkuji, Růženko, za článek a za ten úsměv, který jste mi jeho prostřednictvím dala.

3 rucuk rucuk | E-mail | 18. září 2008 v 22:32 | Reagovat

Díky za milá slova. Víte, jen mě tak někdy mrzí,  že se ženy, které mají děti o ten dětský úsměv připraví svým chováním k dítěti, ať už jakýmkoliv. Co by mnohá žena toužící po dítěti za to dala . Nerada takové případy slyším.

4 edita svatosova edita svatosova | E-mail | Web | 19. září 2008 v 12:22 | Reagovat

sic to má do dětského úsměvu asi daleko, směju se teď, ta představa třídenní nadílky za kloučkovým krkem je srandovní :-)

5 rucuk rucuk | E-mail | 19. září 2008 v 14:36 | Reagovat

Jo a s tím jeho problémovým kakáním bylo veselo i v jeslích, kam ho museli kvůli zaměstnání dát. Sestry se prý divily, že to dítě není nikdy pokakané - bylo mu asi 8 měsíců, když šel do jeslí - nechtěli prý věřit, že ráno to udělá na papír, nožičky musel mít nahoře, později rovnou do nočníčku. Přes den už neměl prý plínky velmi brzy, jen na noc. Jo, chce se to věnovat a naučit dítě , že je lepší být suché a čisté..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx