Byla to láska?.

20. září 2008 v 16:27 | Ruža z Moravy |  příběhy ze života lidí
Josef měl rád ženy a ony měly rády jej. Byl střední postavy, spíše štíhlý, dobře stavěný. Téměř černé, kučeravé vlasy, černý knírek pod rovným nosem, bílé zuby, tmavé oči - málem jako filmový herec Omar Sharif. Lidem bylo divné, že se shlídl na o 10 let starší rozvedenou ženu, Hermínu.


Dokonce se s ní oženil. Byl prý do ní celý poblázněný.
Hermína sice nebyla nějaká zvláštní krasavice, ale dbala o sebe byla velice elegantní. Měla krejčovský salon, byla velice šikovná švadlena a po rodičích zdědila pěknou vilku se zahradou v boční ulici vedlejšího malého městečka. Měla také auto, což bylo v 50.letech dost vzácné.

Neuměla sice moc česky, ale tehdy uměli německy téměř všichni. Její býv. manžel byl ředitelem německé školy. Měli jednu dceru, která již byla velká a odešla s otcem po válce do Německa.
Rozvod byl totiž z viny Hermíny. Byla společenská a manželovi nevěrná. V té době to byl důvod k rozvodu.
Hermína se ke svému mladšímu manželovi chovala skoro jako matka. Pečovala o něj, oblékala ho na tu dobu málem přepychově. Byl sice vyučený číšník, ale dělal v továrně skladníka.

Žili spolu celkem dost dlouho a zdálo se, že to u nich klape. Temperamentní, milující Hermína však onemocněla a Josefovi jako žena přestala stačit. Začal s nevěrami. Jen jednotlivými, nenápadnými, ale párkrát se to Hermíně doneslo. Dělala však, že nic neví. Dokonce se jednou své dobré známé svěřila, že mu ty nevěry odpustí, protože ona je již starší a nechtěla by o něj přijít.
Stalo se však, co se stát nemělo. Josef začal chodit do místního hotelu, kde pracovala Marie, pěkně tvarovaná brunetka. Byla o 21 let mladší než Josef, měl v té době kolem 48 let, ale to jí nebránilo se o šarmantního muže zajímat. Také už měla 27 let, zájemců sice dost, ale ona chtěla raději majetnějšího a o štamgasty bez svatby moc nestála.
Josef se úplně do ní zbláznil, chtěl ji získat, tak jí namluvil, že má dům, zahradu, auto a spoustu drahých věcí, které by mu manželka v případě rozvodu musela dát. Pravda, Hermína měla originály obrazů německých malířů, šperky, porcelán, ale nic z toho nebylo koupeno za dobu manželství s Josefem.
Marie viděla, že se to nějak táhne, Hermína o rozvodu nechtěla slyšet, slibovala, že Josefovi odpustí.
Také jeho o 10 let starší sestra mu nikdyneodpustila, že se s Hermínou rozešel.

Marie otěhotněla a donutila Josefa, aby se nastěhoval k ní do garsonky. Ten šťastný, že bude otcem, udělal co chtěla a požádal o rozvod . Bylo zajímavé, že před tím mu nevadilo, že neměl děti a najednou v tolika letech byl hrozně šťastný, že bude otcem.

Hermína byla sice nešťastná, ale musela svolit. Josef a hlavně Marie však byl zklamaný tím, že nedostal žádnou polovinu majetku, ale jen nějaké finanční odškodnění za leta, kdy prý pracoval na zahradě a opravách domu. Hlavně Marie zuřila, že nedostal to auto.

Novomanželé se odstěhovali do sousedního města, kde Josef a později i Marie pracovali. Bydleli nejdříve v takovém menším domku v podnájmu, ale za další rok se jim narodil již druhý syn, takže dostali byt v paneláku.

Ještě když byli v podnájmu, přišla jednou na návštěvu známá Hermíny a viděla, jak ten kdysi opečovávaný, stárnoucí muž žije v nepořádku. Na okně prázdné konzervy od hotových jídel, protože Marie sice byla servírka, ale sama vařit neuměla, či spíše se jí nechtělo.
Josef si nedělal iluze o její věrnosti a začal nezřízeně žárlit. Dělali spolu ve stejné továrně, kde ona dělala pomocnou dělnici ve skladu hotových výrobků a nejednou se stalo, že měli oba modřiny.
Jeho domluvy si Marie nenechala líbit a že jí byl kus dosud pěkné ženské a on stárnul, jídla moc neměl, tak ji zřejmě nezvládl. Kluci byli chudáci a hlavně tehdy, když se najednou maminka sebrala, dorůstající chlapce a tátu opustila a odjela s jiným mužem pryč.

Josef úplně zpustl, musel se starat o kluky, kteří mu odmlouvali , když je káral.

Určitě si nesčetněkrát uvědomil, co ztratil , když opustil Hermínu, která po rozvodu požádala o odsun do Německa, vše prodala a odjela. A nejen bohatsví, na tu dobu neobvyklé, ale především pečlivou, milující ženu, přestože starší.

Jen mě tak napadlo, že i Hermíně se stalo to, co udělala prvnímu manželovi.

Tento příběh znám z části z vyprávění jejich bývalé sousedky, později jsem poznala i tu Marii a celou rodinu jen z povzdálí a řečí, které kolem nich kolovaly. Nějaké podrobnosti jsem se dověděla později od jeho příbuzné. Josef již zemřel, kde jsou jeho synové a co s nimi bylo dál ,nevím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 N.D. N.D. | Web | 20. září 2008 v 18:06 | Reagovat

To je úplný román, ale život ty romány píše, myslím, že vše z toho, co si kdo vymyslel a napsal, se přihodilo. Jak jsem to tak přečetla, tak jsem zjistila, že s Josefem tak trochu soucítím. Těžko to zde na tak malém prostoru vysvětlím, ale je to tak.

Moc hezky jste to napsala.

2 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 20. září 2008 v 19:59 | Reagovat

Jakápak lítost a s kým vlastně, každý měl co chtěl, alespoň nějaký čas. Nebo také, jaký šel, takovou našel.

Mužská krása, základní potřeba pro inseminátora, rozum netřeba.

3 pampelina pampelina | E-mail | 20. září 2008 v 20:19 | Reagovat

nar.soc.(2)

S tím inseminátorem jste mě rozesmál:-))) Ahoj

4 rucuk rucuk | E-mail | 20. září 2008 v 20:38 | Reagovat

Nar,soc,- fakt jsem to ještě neslyšela v souvislosti s inseminátorem o té mužské kráse. Ten pán si prý přibarvoval jak vlasy, tak knírek, takže nějak asi moc inteligence nepobral nebo byl moc ješitný. Pak mu to bylo houby platné.

5 Karel Karel | 20. září 2008 v 21:05 | Reagovat

Nevim,nevidím v příběhu žádnou tragedii.Paní Hermína sice ztratila o dost mladšího muže s jeho, pro ni zřejmě hlavně tělesným,kouzlem,ale nic víc.Byt jí zůstal.To je to nejdůležitější,co člověk pro život potřebuje.Josef určitě nebyl žádný svatební podvodník.Prostě  v mládí se seznámil s temperamentní zralou ženou ,k tomu ještě inteligentní,bohatou a neměl svoji volbou pro nejblizší dobu co ztratit.Ztratil až později klasikou v mužských životech,když si zase v již  jeho zralém věku, našel mladší a  pro něj žádoucnější partnerku.Ale i v tomto omámení měl štestí.Ona se po odeznělém okouzlení od něho dokonce odstěhovala za mladším a nechala mu byt s dětmi,které byly jejich.Tak co řešit?Snad jedině to,že Josef byl značný nekňuba,když si ve vlastním bytě neuměl sám uvařit a poskytovat sám sobě další domácí servis.Takže takovému bych přál,samozřejmě jenom jako,ne opravdu,aby byl jednou usnul a měl úžasně živý sen.Zdálo by se mu,že žije s krásnou,alespoň o 20let,co 20let...,30let mladší dívkou,vstupuje s ní do manželství,nemá ještě žádné děti z předchozího stavu.Sen pokračuje tím,že v lásce poblouznění na ní nechá přepsat majetek,hlavně byt.Ve snu si myslí, že i v 50letech má pro svoji manželku tělesné kouzlo,je ale nemile překvapen tím,že jeho žena si jednou přivede svého vrstevníka,takového namyšleného metrosexuála a milého Josefa z bytu vyžene do ulic.Ať si bydlí kde chce.Byt přece patří jí,má na takové jednání právo.No ,Josef se z tohoto snu probudil,uvědomil si ,že měl vlastně v obou předcházejících manželstvích,jak říkám, velké štěstí.Skutečný život má většinou rozuzlení,jaké jsem nastínil ve snu našeho"hrdiny".Ale možná za to,jak se choval k Hermíně,by si  byl zasloužil..... .

6 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 20. září 2008 v 21:29 | Reagovat

Inseminátor je v této souvislosti ten "krasavec", za nímž se otáčejí chtivé ženy a pak brečí a zuří ty těhotné. Zkrátka jaká šla ( s rozumem ) takového našla.

7 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 20. září 2008 v 21:34 | Reagovat

Život není jen o lásce, je o povinnosti. Žena, která porodila dítě svoji povinnost naplnila, muž který ženu s dítětem zabezpečil a dítěti (dětem) dal vzor splnil základní přírodní zákon.

Co z toho a jak naplnil Josef ?  Myslil na sebe a jak myslil tak dopadl. Jak si ustlal, tak si lehl, dokonce doslova.

8 Lin Lin | 21. září 2008 v 10:58 | Reagovat

Paní Růžo, tohle dílko se vám opravdu povedlo :-)

A co se hodnocení páně Josefa týká, obešla bych ho obloukem i kdyby to byl jedinej a poslední mužskej na světě

:-D

Typickej "mazánek", kterej jen čekal, kde mu co spadne do klína (a do huby). Své ženy totiž neviděl jako partnerky, ale jako "uspokojovadla svých potřeb".  Té první partnerce to vyhovovalo, neb o "svého Josífka" pečovala jak o mimino, který neměla.  Té druhé to už jaksi bylo proti srsti, no... O Josefově povaze hodně nasvědčuje už to, jak se k němu chovali jeho synové....

Vlastně to dost dobře vystihl Karel ve svém příspěvku. Ne každý muž, který zůstane sám, "zpustne" , žije v nepořádku a o konzervách.

9 rucuk rucuk | E-mail | 21. září 2008 v 21:28 | Reagovat

-8- ten muž už žil v nepořádku, když měl ženu, tu mladou. Ale byla to samozřejmě i jeho vina, mohl se na práci doma podílet. No, byl opravdu rozmazlený primitiv.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx