.



Svatba druhá, trochu jiná.

23. srpna 2008 v 17:23 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Svatební dorty
Ilustrační foto

Když bylo švagrovi 30, konečně si našel tu pravou o 11 let mladší a vzali se.
Manželova maminka - budu o ní mluvit jako o mamě, protože dávno svoji nemám a ona mi ji aspoň nahradila. Byly jsme její dvě starší nevěsty, jak říkala a proto nám oběma - tedy i švagrové od nejmlašího již ženatého bratra - dala tehdy módní tyrkysový krimplen na šaty. Bylo to v r. 1973-jen pro ilustraci doby.Nechala jsem si je ušít v Oděvní tvorbě, abych je sama náhodou nepokazila. A k nim ještě jedny tmavomodré, lehčí .Ze silnějšího hedvábí.



Svatba se konala u nevěstiných rodičů na zahradě,kde byl postaven velký stan.Tak pro 140 lidí. Stoly kolem a uprostřed parket. Bez tance není žádná svatba. Každý ze snoubenců měl 70 příbuzných a známých, nevěsta měla několik družiček a ty samozřejmě mládence.
Ta malá svatba na úřadě proběhla již ve středu, na bílý kostýmek jsem nevěstě vlastně dala látku já již dříve.


Od čtvrtka se chystalo, byla zabijačka, prase honili kolem dvora až se unavilo. Pak jen vaření, pečení, zdobení řezů, dortů - naštěstí byla bratrancova žena cukrářka, tak jí zdobení šlo od ruky. Myslela jsem si, že to tak bude stále, ale najednou mě mama vzala za ruku, pojď mám pro tebe práci...

Zavedla mě do horní kuchyně , což byla taková ta nepoužívaná, na rozdíl od té v suterénu, kde se vařilo nejen v létě, ale i v zimě. Tam trůnil patrový dort, naplněný krémem, lehce potřený i povrchu, byly tam mísy s bílým a růžovým krémem, zdobička, celuloidová panenka - nahatá a nějaké drobnosti, kvítečka a pod. Tak a teď ten dort pro nevěstu Ružo ozdob. Tedy šok, ale nebyl čas dumat.

Panence jsem oddělala nožičky - byly na gumičce - omotala tělíčko fáčem, aby na něm držel krém, udělala jsem výřez na horním dortu a panenku do pasu zastrčila do dortu. Před tím jsem jí ale chudince zapíchla špendlík do hlavičky s naaranžovaným závojíčkem a květinkou. Pak jsem piplavým způsobem shora dolů začala zdobit hvězdičkami dort. Nejdříve bíle, mezi to růžově, no takové slaďoučké, kýčovité to bylo jako krinolína. Ono se to docela povedlo, bez obtíží doneslo do stanu a postavilo před nevěstu. A mama jen s hrdostí patrnou všem okoločumícím říkala, to dělala moje nejstarší nevěsta. Díky za to nejstarší, ale Moravanky tam měli zase trochu více v úctě.

Na svatbě při pochodování po dědině do kostela jsem zjistila, že stejné barvy šaty na dvou různých postavách jsou nepříliš přitažlivé- švagrová o hlavu větší než já, sice ne slabší, ale stejně..co budu líčit? Honem jsem se zběhla převléci do těch tmavomodrých, bíle mnou vyšitých na levé klopě šatiček a honila parádu na parketu.

Svatba dopadla dobře. Dopoledne všichni vyspávali, pak přišli opět všichni příbuzní z ženichovy strany k našim na oběd a jedlo se pod přístěnkem udělaným ze stanu od verandy domu k sousedovému plotu-praktické. Po obědě šli zase všichni vyspávat a já jsem jen koukala na tu hromadu talířů, příborů, skleniček, štamrplat. Nedalo mi to a pustila jsem se do umývání.
Když jsem to všechno měla umyté, přišla mama a divila, že v neděli dělám, měla jsem to prý nechat na ráno. Ze zoufalství pak sedla a začala utírat příbory. Prý jsem ji donutila k práci, což se v neděli nepatří.

Takový malý recept na maďarské klobásy obvykle dělané v té krajině: Na 3 kg vepřového 1 kg hovězího nebo skopového masa libového nepříliš prorostlého, jemně umlet, přidat sůl, pepř, sladkou i pálivou papriku dle chuti, hodně drceného-mletého na masovém strojku, česneku, nacpat do přírodních střívek, vždy po 15 cm zavázat a vytvořit tak věnec klobásek, které se dají dobře vyudit. Pak se nechávají v chladnější spižírně viset co nejvýše, aby je pořád někdo neodděloval ....

Po uvaření jsou sice poněkud susší než obvyklé, ale výborné. Nakrájené na kolečka, proložené kousky uzeného, kolečky vajíček vařených, obložené kyselými okurčičkami to bývá velikonoční pochoutka nejen pro hosty. Chodil k nám na to kdo to znal, hlavně bratr a bratranec. Už nemáme krom těch vajec vlastně nic z toho..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 N.D. N.D. | E-mail | Web | 23. srpna 2008 v 20:37 | Reagovat

Na ty klobásky a vůbec celý obložený talíř se sbíhají sliny....

2 Otavínka Otavínka | Web | 10. ledna 2016 v 12:11 | Reagovat

No, jo číst blog od začátku, to je z doby před osmi lety, je to normální? Je a velmi poutavé.

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. ledna 2016 v 18:51 | Reagovat

[2]: Sama se divím, pokud se občas začtu do některého staršího článku, jak to v tom roce bylo a jak šel život. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jde se spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx