.

Chtěla bych podpořit akci, kterou na svém blogu "rozjela" Kitty a to na téma článků různých blogerek a blogerů Věřte-nevěřte. Víte-li o nějakém zajímavém článku, který by se do této kategorie hodil ozvěte se na http://diviznacka.blog.cz/ nebo na její email, případně zprávu autorovi, které jsou u ní k dispozici. Tam se dovíte bližší. Je to možnost upozornit na zajímavé články blogu- klidně i svoje.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Kučerova zahrada dětskýma očima

20. srpna 2008 v 14:43 | Ruža z Moravy |  příroda kolem nás
Tak trochu vybočím z popisu lidských příběhů, dnes je hlavním hrdinou, či hrdinkou zahrada, kterou jsem moc obdivovala, ač nebyla příliš šlechtěná, nebo snad právě proto.
Byla to zahrada známých našeho dědečka Kučerových, kteří se přestěhovali do Brna, měli dům , zahradu a ještě nějaký majetek v Zábřeze. V domě měli nájemníky a jeden byt volný pro svoje pobyty.


O zahradu se jim staral pán z vedlejší vily, který tam dělal domovníka a zahradníka a bydlel v suterenním bytě. Měla jsem povoleno od Kučerů chodit do té zahrady, trávila jsem tam dost chvilek, užívala si klidu. Popíši ji už z toho důvodu, že byla velmi zajímavě řešená, zařídil ji pan architekt Kučera a v původním stavu byla jistě pěstěnější, později už jen udržovaná.
Za dřevěným laťkovým plotem byly lískové keře a vedle branky z každé strany stromy. Ořech, lípa. Branka byla uprostřed, za ní se svažovala plochými schody cestička, která vlastně v různých obměnách vedla celou zahradou. Budu popisovat tak, jako bych kráčela tou cestičkou a obracela hlavu napravo a nalevo.
Vpravo ořech a stromy i jehličnaté, ne moc vysoké. Vlevo lípa, další stromy jehličnaté. Mezi nimi byla kameny proložená skalka s trsy květin, většinou trvalkami - zvonky, jak šel rok, tak příslušné květiny.
Tak asi po 10 metrech byly napravo i nalevo záhony zeleninové, velký výběr, vždy čisté, oddělené cestičkami. Pan Keprt si to hlídal, aby nezarostly.
Kolem cestičky stromky angreštů, menších rybízů. Jak skončily záhony asi po 20 metrech, kolem cestičky a přes ni bylo dřevěné loubí porostlé růžovými drobnými růžičkami. Pak byly menší záhony květin, většinou s růžemi, pivoňkami na okraji, pásy aster později rozkvetlé, no nejsem odbornice.
S koncem loubí začínal ovocný sad se zákrsky i stromy nepříliš vysokými. Opravdu jen tak po pár stromech od jednoho druhu ovoce.
To ještě není konec , protože mě nejvíce lákal altánek,který byl ukryt mezi stromy lesními, jakoby na skalce, vytvořené kolem něj. Rostlo tam kapradí, které ostatně bylo všude, kde byly jehličnaté stromky. Zvonečky, na jaře narcisy, tulipány, vřes, slzičky Panny Marie, pokud víte, čemu se tak říkalo, ale i šťovík a sem tam bodlák.
Dřevěný altánek byl tvaru šestihranu, jen do výše 1,20 m souvislé dřevo, pak jen okna bez skla , no verandovitý typ kolem celého altánku, podél stěn vevnitř lavice. Stěny nahrazovaly opěradla. Uprostřed taktéž šestihranný stůl dřevěný, mořený.
Dovedla jsem si představit, jak pan stavitel Kučera s paní a dvěma dcerami sedával kolem stolu, na kterém bylo prostřeno občerstvení a pak po kávičce a zákuscích hráli šachy, dámu nebo i žolíky a debatovali v poklidu odpoledne.
Sedávala jsem tam někdy s knihou, ale nedalo se moc číst, stále mě něco upoutávalo. Další zajímavost byla na konci zahrady. Uprostřed kulatého vybetonovaného , nyní jíž vyschlého bazénku byl nádherný stříbrný smrk na malé skalce, porostlé dokonce mechem. Kolem bazénku, který sotva sloužil ke koupání, byl jen tak metr hluboký a jistě pro rybičky, bylo vždy plno konvalinek. Někdy jsem si pár mohla utrhnout, jinak mě nenapadlo cokoliv trhat.
Za bazénkem byla již jen cestička a rostly tam ostružiny kolem celého plotu, v rozích zahrady byly keře černého rybízu. Na pravé straně byl jen živý plot z nádherně kvetoucích keřů bíle, růžově, neznám jména a jasmínu.
Ještě z kraje byly malinové keře. Po pravé straně navazovala jejich louka, trávu nechávali sekat nájemcům.
Nejvíce mě ranilo, když jsem po letech šla tou ulicí, kde byly dříve jen vily a zahrady a ono se tam stavělo, zahrady byly zrušeny a místo nich jen budovy. To ta nová doba, soukromník dostal zpět majetek,který sám již nemohl obstarávat , prodal ho a nový majitel zužitkoval co se dalo.
Mě ale ta zahrada zůstane v paměti tak, jak byla za mého dětství. Krásná, přirozená, neořezávané keře, trávník s kytičkami, pískovými cestičkami i zeleně natřenou pumpou na konci záhonů. Vše krásné a praktické. Doufám, že jsem vás svým líčením neotrávila.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 N.D. N.D. | E-mail | Web | 20. srpna 2008 v 21:00 | Reagovat

Moc hezký popis, jako bych to viděla. Zahrady se mění, tůje, bazén, tráva, pár kytek. Vypadá to sice malebně, ale chudě. Vzpomínaná zahrada musela být krásná...

2 rucuk rucuk | E-mail | 25. září 2008 v 17:33 | Reagovat

Znala jsem ve městě více podobných zahrad, většinou kolem starších vilek, ale postupně byly buď měněny nebo i zastavěny domy. Je škoda, že se plochy mezi domy zmenšují a neumožnují tak zakládání zahrádek.

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 15. března 2014 v 22:12 | Reagovat

Jestli si to dobře pamatuješ, jsi šťastná žena i jako dítě, když tě to upoutalo a ještě po letech si to pamatuješ. Lidi si do zahrad dřív víc pouštěli přírodu a ta je zase těšila, když v zahradě pobývali. Nezávidím majitelům vilek, kteří mají "vybetonovanou zahradu a tulipány na hmoždinky"... :-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. března 2014 v 14:58 | Reagovat

[3]: To je zákonité, člověk, čím je starší, vrací se mu vzpomínky na dětství a mnohdy si nepamatuje, co bylo před měsícem, rokem a pod.. Líbila se mi kniha, kterou jsem jako děvče četla - Tajemná zahrada a to jsem si snila, že budu jednou mít zahradu plnou krásných zákoutí, kde si budu moci sednout a číst. Sama, nikým nerušena. I na maturitu jsem se nejraději učila na zahradě. Dala jsem si tam knížky, stolek a židličku a pod stromy, v klidu si opakovala učivo. Někdy i pod stolkem schovanou jinou knihu jsem měla a chvílemi četla, když se podívala babička z okna do zahrady, honem jsem ji schovala. ;-)  :-D

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 6. května 2015 v 8:59 | Reagovat

Pěkný popis vymazlené zahrady. Jsou majitelé a "majitelé". A děti citlivě vnímají krásu, i vzledem ke tvé tehdejší situaci. Teď by si někdo nejraději dal umělý trávník a tulipány na hmoždinky. I naše zahrady, ač skromné a travnaté, jsou užitkové. Jen se teď nesmí moc do trávy (ušlapala by se) a taky už kvůli plzákům. Už jsem sbírala a té hnědočerné laviny se hrozím. To tě tenkrát asi nevítalo v zahradách a altánku ;-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. května 2015 v 13:58 | Reagovat

[5]: Přiznám se, že jsem tam viděla jen včelky, možná nějakou tu mouchu či komára, čmeláky a u toho vyschléhpo jezírka žabičku. To byl takový vjem roztomilý, že v člověku zůstane. Fantazie mi tam pracovala naplno. Škoda, že jsem tehdy byla víc čtenář než psavec, mohla jsem si udělat popisky, když už ne fotky. ;-)

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 6. května 2015 v 14:06 | Reagovat

[6]: Dětské oči vidí jinak jak my dospělí, to je jednou jasné. Jak vidět, vjemy z té doby ti zůstaly dodnes :-)

8 Otavínka Otavínka | Web | 10. ledna 2016 v 12:36 | Reagovat

Milá Ruži,
úplně jsem se procházela Tvojí zahradou a vybavovala si podobnou zahradu mého dětství, která už je taky srovnána se zemí. Úplně se mi vrátily obrazy z roku 1957.

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. ledna 2016 v 18:53 | Reagovat

[8]: Člověku je to skoro líto, že nebyl možná dost všímavý. Ale pocity si opravdu pamatuji.

10 Pilos Pilos | 12. července 2016 v 11:58 | Reagovat

Gabiony nejen na zahradu:

http://www.pilecky.cz/gabiony

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Jdeme spát, díky za návštěvu a na shledanou...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx