Nový domov - 40.

Pátek v 23:45 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Rozmluva s Elou pro Jindřišku nedopadla moc dobře. Ostřejší názory Jindřišky na chování Dany Otrubové Ela nesdílela. Tvrdila stále, že mohlo vše dopadnout jinak, kdyby měl Pavel k ní důvěru a namiísto šikanování a schovávání se do ústraní jí vše řekl a mohli by to řešit. Na jedné straně jí ho bylo líto, ale považovala ho za zbabělce. Nejen to, že od nehody udešel, ale pak celé ty roky nepěkné teprve nyní na Elu dolehly. Mluvila s mužem, snažila se před ním být klidná, ale nezapomněla. O Daně se vyjádřila jasně:
 

Nový domov -39.

1. prosince 2016 v 23:48 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Ještě dlouho se mluvilo o události s Danou Otrubovou. Dlouho se nevracela z nemocnice a tak nakonec hlavně Jindřiška byla zvědavá, co se s ní děje. Přemlouvala Lídu i Evu, aby se s ní zašly do nemocnice informovat. Pavel Přibyl byl již v domácím ošetření, ale chodil jen na krátké procházky s Elou a občas se scházeli v jednom rohu jídelny s Lídou, Evou, Jindřiškou a Karlem. Ostatní se po nich někdy dívali zvědavě a mezi sebou je nazvali Spiklenci. Proč tomu tak bylo? Podivné pojmenování.

Anička, které zemřela sestra a jejíž nový přítel nechodil poslední dobou na návštěvu tak často, si našla další přistěhovalkyni - vdovu Hanku. Ona se jmenovala také Anna, ale říkalo se jí Hanka, aby se to prý nepletlo. Ty dvě byly zvědavé, jak již osamělí lidé bývají a tak, když víiděly větší skupinku lidí, která zjevně o další společnost nestála a přitom si pěkně povídala, Anička docela polohlasně prohlásila:
"To jsou určitě spiklenci a něco chystají." Druhá však zareagovala:

Kavárna U Ruži prosinec 2016.

1. prosince 2016 v 0:03 | Ruža z Moravy |  Kavárny-povídání s lidmi
Vítám vás v poslední Kavárně tohoto roku. Je to opravdu již 8 let, co jsem otevřela
1., zrovna v prosinci 2008. Kdybych si dala tu práci, možná bych spočítala, kolik lidí
se tady již objevilo, napsalo , kolik jich četlo- to nelze zjistit. Počítadlo TOP listu je zkreslené místem, kde můj blog spočinul. Co na tom záleží, hlavně, že se scházíme,
debatujeme, občas se hádáme- pardon - máme rozdílné názory, snad to lidi od návštěvy neodradí. Zájemci najdou tu první prosincovou r. 2008 v rubrice Kavárny povídání s lidmi na str. 5

Pranostiky jdou letos asi do háje, počasí si dělá co chce, takže nebudu ubírat místo na jiná témata.

zdroj net


Miluji KÁVU, svou černou družku,
jenom s ní po ránu nepadám na držku,
každý den uhýbám jen díky pressu
vzteku a únavě, směji se stresu.
Pumpuji zvesela kofeinek do žil,
bez tebe, turečku, brzy bych dožil.
Na věky šířit chci tvou černou slávu
na čaj dnes kašlete, dejte si kávu!

Nyní něco jemnějšího od Zbyňka Šišky (ze sbírky Převtělování)
 


Nový domov - 38.

24. listopadu 2016 v 23:54 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Událost s napadením Pavla Přibyla se neutajila a obyvatelé domu to rozebírali nejen v jídelně, ale i mezi sebou všude tam, kde se potkali. Kromě těch zasvěcených Lídy, Evy, Jindřišky , manželů Přibylových nikdo neznal pravý důvod najetí vozíčkářky Dany do muže . Považovali to většinou za nešťastnou náhodu a litovali nejen Pavla, ale i Danu Otrubovou. Zasvěcení se dohodli, že nebudou vysvětlovat všem, co a jak bylo. Jediný, kdo se dověděl téměř vše okolo, byl pan Karel, neměl ale zájem povídat někomu jinému, co mu Lída s Evou sdělily.

Nový domov - 37.

19. listopadu 2016 v 23:51 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Daně Otrubové nastaly, dle jejího mínění , zlé časy. Nejen, že jí nikdo nechtěl sdělit nic o zdravotním stavu pana Josefa, ale ani nic okolo návštěv, které u něj byly. Jako by se všichni domluvili. Lékaři a sestry tvrdili, že není jeho příbuzná, proto jí nic sdělovat nesmí, ale dokonce jí jedna sestra, možná ze soucitu, když ji viděla na vozíku polohlasitě řekla, že jsou návštěvy k panu Josefovi zakázány. Opomenula jen takovou maličkost, že jen její. Ostatní po domluvě s lékařem. Panu Josefovi bylo čím dál hůř a tak, pokud za ním někdo přišel, byly to hlavně Lída s Elou, postály, pohladily mu ruce, ležící bezvládně na pokrývce, popovídaly neutrální události kolem domu i něco z města, spíš aby slyšel jejich hlas a rozloučily se.

Nový domov - 36.

13. listopadu 2016 v 15:49 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
V posledních dnech nebyla Lída po větší část dnů ve svém bytečku v Domě pečovatelské péče a tak nemohla vědět, co se mezitím stalo. Pan Josef, který na tom byl stále hůře, nečekal na nic a za pomoci sestry, která pomáhala zařídit návštěvy s Přibylovými , si pozval jednoho starého známého právníka, jako svědka i vykonavatele při sepsání závěti , lékaře nemocnice, kde ležel a také tu známou sestru. Pak nadiktoval svou poslední vůli, kde rozdělil majetek jak předtím naznačil.

Kniha Jaroslava Kašíka Objevy Expedice oksroN.

11. listopadu 2016 v 19:56 | Ruža z Moravy |  cestování a knihy o něm
Od roku 2008, kdy jsem začala blogovat na Novinkách jsem tam ráda četla články pana Jaroslava Kašíka, blogujícího i tady na blog.cz pod názvem http://nostalgiafilm.blog.cz , po převodu-skončení blogů Novinek. Vždy jsem pana Jaroslava obdivovala, jak plnohodnotný život žije. Ve svých 81 letech ještě pomáhá synovi, přednáší o cestách, stará se o zahradu i celou rodinu. Přitom ještě se svými spolučleny Expedice oksroN dal dohromady krásnou knihu o Norsku . Je v krásném provedení na křídovém papíře , o 144 stránkách včetně fotografií od členů expedice .(Za ofocení ve zhoršené kvalitě se omlouvám, v knize jsou samozřejmě kvalitní.)

Se svolením autora vám chci tuto knihu přiblížit. Ofotila jsem několik obrázků z knížky a uvedu ukázky textu. Myslím, že vám tímto přiblížím knihu více, než nějakým rozborem obsahu. Pro mne je tato kniha citovou záležitostí.


Nový domov - 35.

5. listopadu 2016 v 23:00 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
Některým obyvatelům Domu pečovatelské služby se možná zdálo, že čas se táhne pomalu, ale to neplatilo na naše sledované přítelkyně. Trochu se změnila situace i v domě, protože zemřela Jiřinka, starší sestra paní Anny , které zemřel vlastní rukou přítel Jaroslav a zanechala sestru samotnou. Ta sice měla blízkého kamaráda, se kterým se poslední dobou scházela čím dál víc, ale, jak už to chodí po smrti blízkého člověka, jedno jí to nebylo.

Vzpomínáme tiše - není třeba slov.

4. listopadu 2016 v 23:19 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Co říci ke vzpomínce na lidi blízké, kteří již nejsou s námi. Ty vzpomínky jsou různé, snažíme se nedobré vytěsnit, hledat ty hezčí. Hlavně ale cítíme smutek a možná i trochu strach z toho, jestli si na nás někdo vzpomene, ať již budeme uloženi kdekoliv.
Jak rozdílné názory na výzdobu hrobů mohou lidé mít je vidět i z fotografií, které jsem pořídila na našem hřbitově. Jen několik a zrovna v den před Památkou zesnulých. Na hrob se dávaly kytice, věnce, koše, doma zapálily svíčky.

Takto vypadal hrob naší rodiny v loňském roce.

Letos jsme se domluvili, že necháme udělat jen jeden velký věnec a kytičky položili další příbuzní. Mimochodem o úpravu hrobu, výsadbu zeleně se stará švagrová s dcerou Jarkou a výsledek je jejich práce. Po smrti bratra se úpravy ujala a nechci jí do ničeho mluvit. Líbí se mi to tak, jak to zaranžují - přiznávám. Přeplácané hroby svědčí o tom, že se pozůstalí zřejmě neumí domluvit nebo je to rodinný zvyk.

Kavárna U Ruži- listopad 2016

1. listopadu 2016 v 0:05 | Ruža z Moravy |  Kavárny-povídání s lidmi

Zbyněk Šiška: Podzim pod lesem

Těch krásných barev co tu je!
A podzim
neváhá a hřeší
Ocúny zchladlé okuje
prosí už jenom o přístřeší

Snažím se projít nevím jak
v trávě je všechno
na kolenou
Z doubí se prudce vznesl pták
hraje si s větrem na honěnou.

V předposledním měsíci tohoto roku všechny vítám a doufám, že si budeme povídat o všem možném.


Nový domov - 34.

31. října 2016 v 0:58 | Ruža z Moravy |  Moje povídky
V Domě pečovatelské služby se měla konat v jídelně přednáška o nejnovějších metodách první pomoci. Vývěskou bylo doporučeno všem obyvatelům, aby se zúčastnili. Měly tam být podány instrukce, koho volat kromě toho známého čísla. Navíc měly být nabídnuty všem ke koupi zvláštní náramky, na nichž bylo čidlo, které reagovalo na určitou polohu těla. Samozřejmě do postele, případně na odpočinek vleže si je neměli brát. Hlavně při vycházkách ven.

O lidech v Beskydech - kniha Petra Andrleho a kolektivu.

28. října 2016 v 18:50 | Ruža z Moravy |  lidé kolem nás
Doplňuji předmluvu o spolku, který následující knihu vydává. Dovolím si zkopírovat
osvětlení vydání knihy

a co tomu předcházelo:

Počátkem minulého století, přesněji v roce 1903, založili čeladenští, kunčičtí a ostravští podnikatelé "Okrašlovací spolek pro Velké Kunčice, Čeladnou a okolí". Prvním předsedou spolku byl MUDr. Jan May, zakladatel čeladenských lázní Skalka (dnes Beskydské rehabilitační centrum).
V roce 2010 byla činnost spolku obnovena pod názvem "Okrašlovací spolek Rozhledna". Jedním z dlouhodobých cílů spolku je naplnění vize jeho prvního předsedy MUDr. Jana Maye, aby byla na Skalce, nejvyšším vrcholu Ondřejníka, postavena rozhledna.

Další články


Kam dál



Dobrou noc - přijďte zas...